pro ukázky šperků klikni zdeŠperky jsou více než „pouhá“ ozdoba

Kameny mám rád už od dětství, začal jsem je sbírat ještě někdy
v předškolním věku, když jsem objevil u silnice na Slovensku duhově kovové pyrity. Pak už byl jen krok k achátům, opálům, českým granátům, ale třeba i safírům z Jizerských hor nebo oblázkům od moře. Inu jsou to „miláčkové“ a láska na celý život.

I proto je rád vkládám do šperků, aby v kombinaci s jedinečnými skly, které se
v tiffany vitrážích používají, ukázaly svoji krásu a upozornily na osobitost své/ho nositelky/e. Jsou ovšem i takové kameny, které si zaslouží co nejméně všeho rušivého okolo. Mám teď na mysli třeba plátky achátů, v nichž žilky
chalcedonů,
opálů či křištálů kouzlí takové snové obrazy, že každý lidský umělec zůstává jen němým divákem.

Dokud jsem nezačal vytvářet šperky pro svoji ženu, neuměl jsem si představit, jak úžasný je to prostor pro hru tvarů a barev. My muži často považujeme ženské zdobení za něco zbytečného. Pravda je, že to vždy byla a je magická záležitost a je jen nutné jít pro její pochopení pod povrch k principům Ženství.

Zdobení pomocí ornamentů a symbolů používali naši prapředkové doslova ještě dříve, než se oblékli. Stačí si jen vzpomenout na obrazce malované hennou na kůži nebo na tetování přírodních národů. Pravděpodobně by se nenašel národ, který šperky nepoužíval. Ty sloužily jako ozdoba umocňující krásu své/ho nositelky/e, často byly také znakem určitého společenského postavení. Neposledním a možná prvotním účelem šperků bylo ale jejich použití spirituální, jakožto ochranných talismanů
a duchovních předmětů spojujících nositele s duchovní silou vázanou k použitému kameni nebo ztvárněnému symbolu.

Z naší oficiální známé historie stojí za zmínku například magické šperky Mayů, zlaté ozdoby a relikvie egyptských faraónů, řecké šperky z Mykén a mnohé jiné. Pokud
jde o „naši“ oblast, keltské ornamentální šperky nemusí o své magické kráse nikoho přesvědčovat. Nálezy z území Velké Moravy z 9. století dokládají v tomto směru velkou vyspělost také slovanských kmenů. K vývoji českého kovotepectví a šperkař- ství značně přispívala hojnost drahých kovů, které se u nás těžily. Zároveň naše země byla a je jedinečným nalezištěm velké škály drahých kamenů. Našli se zde dokonce
i diamanty. Běžnými pak byly safíry, rubíny, spinely, zirkony, opály, olivíny či nezastupitelné české granáty a vltavíny.

Ovšem mezi drahé kameny patří také tzv. polodrahokamy, což je ovšem jen lidská kategorie „ceny“, která se mění nejen podle vlastností, ale také podle obliby
a četnosti výskytu. Toto „škatulkování“ ovšem nijak nemůže snížit pravou hodnotu vzácných kamenů – jejich krása a skrytá síla čerpaná z pradávné paměti Země tu byla před lidmi a bude nejspíše i po nich. Ne náhodou nechal král Karel IV. vyložit stěny takových sakrálních prostorů, jakými jsou Svatováclavská kaple na Hradčanech a kaple svatého Kříže na Karlštejně, těmi tzv. „polodrahokamy“
jaspisy, mechovými acháty, chrysoprasy, ametysty a křišťály.

 

Ukázky některých vyrobených šperků naleznete ve „fotogalerii“.